Pět kroků, kterými spustíte utišující reflex miminka

Na to, abyste byli výbornými rodiči, nemusíte být zrovna jaderný fyzik, váš úkol vám ale může usnadnit řada malých triků. Většina knih o péči o děti tyto triky vyjmenovává, to je však asi tak užitečné, jako byste vypsali všechny součásti receptu, ale zatajili, jak se mají kombinovat a vařit.

Každá ze zásad může stačit k utišení mírně neklidného dítěte. "Pohodovému" miminku možná k utišení stačí, když něco cucá a tančíte s ním po místnosti. Když však provedete všechny kroky společně, spustíte tím tak silný utišující reflex, že utišíte i ta nejrozrušenější miminka.

Kdyby tišící terapie byla skutečně receptem na dort upečený z pěti zásad, muselo by se podle mě jednat o několikapatrový dort.

První zásadou utišování a prvním patrem tohoto uklidňujícího dortu by bylo zavinování, dalším patrem poloha na boku. Tyto první zásady vaše děťátko připravují na utišení. Zavinování, ideálně do péřové zavinovačky, navozuje vhodné utišující prostředí, protože miminko kolem sebe nemůže mávat ručičkama a netrpí nadměrným množstvím podnětů. Mávání zamezuje i poloha na boku, protože u děťátka zažene pocit, že padá a aktivuje utišující reflex.

Dalším patrem je tišení, těsně následované kolébáním. A to nejlepší na závěr, sání je polevou na tomto dortu! Nejlépe funguje, když jste miminko předchozími zásadami uklidnili. Také spouští utišující reflex a udržuje ho v chodu, aby se vaše dítě cítilo v naprostém klidu a pohodě.

• Zavinování - těsné zabalení
• Bok/bříško - pokládání děťátka na bok nebo bříško
• Šššš - hlasitý bílý šum
• Houpání - rytmický houpavý pohyb
• Sání - sání čehokoli (prsu, prstu nebo dudlíku)

Harvey Karp, Nejšťastnější miminko v okolí